Teorie regionálního rozvoje презентация

Obsah kurzu/sylabus – v zásadě chronologický vývoj TRR
Cíl přednášek – porozumění motivům hlavních aktérů RR a pochopení mechanizmů RR
Neexistuje univerzální teorie RR, v podstatě každá teorie platí v některých případech a v jiných nikoli,
relevance se však podstatně liší.
Literatura:
BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. (2011): Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, implikace), Karolinum, Praha, str. 344.
BLAŽEK, J. (2012): Regionální inovační systémy a globální produkční sítě - dvojí optika na zdroje konkurenceschopnosti v současném světě?, Geografie 117, č. 2, str. 209-233.

Cvičení - cíle
1) prohloubení přednášek a konfrontace s výsledky aktuálních výzkumů
2) rozvoj měkkých dovedností, zejm.:
- práce v týmu
- prostor pro vyzkoušení si prezentovat
- schopnost pokládat dotazy a reagovat na ně

Cvičení - podmínky k zápočtu (1)
(1) Kritická analýza článku (nikoli obsah!)
Struktura:
1) zdůvodnění volby tématu autory,
2) jaké hypotézy byly formulovány a v kontextu jaké teorie,
3) metody a data,
4) výsledky,
5) závěr + Váš vlastní názor na článek
Vytvoření max. 5 členného týmu
Výběr teorie (RIS, GPN, klastry, příbuzná rozmanitost, znalostní základny, trojitá šroubovice, NEG..)
Nalezení nového (2017+) a zajímavého článku vycházejícího z této teorie v odb. časopisech (konzultace!).
Prezentace v ppt - i formální úroveň.

Podmínky k zápočtu (pokrač.)
(2) Účast na cvičení dle studijního řádu (%)
(3) Min. 50% z maximálního počtu bodů ze zápočtového testu
Požadavky ke zkoušce: TRR 2011, přednášky, cvičení.

Proč teorie reg. rozvoje?
Zájem o problematiku reg. rozvoje (RR) se zvyšuje:
1) snaha o identifikaci celkových tendencí RR – diferenciace nebo nivelizace na jednotlivých řádovostních úrovních? (viz např. Blažek, Netrdová, č.3/12 Geografie)
2) poznání aktérů, faktorů, procesů, mechanizmů RR (např. role PZI pro RR)
Další důvody v ČR: vnitřní příčiny (nezam., značné reg. rozdíly, zájem někt. obcí, krajů o aktivní ovlivňování rozvoje jejich území --- rozvojové a inovační strategie
Vnější příčiny – globální změny v organizaci výroby, proto též např. strategie inteligentní specializace, tvorba inovací výrazně reg. koncentrována, evidentní pokles pozice států EU na glob. úrovni x nárůst Asie a LA, „rozvojové země“ - gapminder)
---- rychle se měnící ekonomická geografie světa (USA x Čína auta, export, HDP)

Proč teorie RR? (shrnutí)
TRR - snaha o vysvětlení příčin reg. rozvoje, tj. více či méně ucelený systém základních faktorů, aktérů, mechanizmů a souvislostí regionálního rozvoje (poznávací význam).
TRR - základ pro koncipování adekvátní RP i pro přípravu lok. a reg. rozvojových či inovačních strategií (pragmatický důvod)

TRR v „moderním“ pojetí vytvářeny desítky let – mnoho vývojových fází.
TRR – jejich soubor je koncepčně hybridní, i výchozí předpoklady protikladné—různé možnosti klasifikace
tradičně děleny do 2 skupin: 1) konvergenční teorie , tj. t. reg. rovnováhy 2) divergenční teorie, tj. t. reg. nerovnováhy
rozdílná váha diferenciačním vs. nivelizačním mechanizmům (př.)
Existují také epizodické TRR - předpokládající více či méně pravidelné střídání prosperity a úpadku

A. Koncepční rozdíly teorií regionálního rozvoje
Terminologie:
Epistemologie (noetika, gnoseologie) - zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět (obecný přístup k poznávání reality), např. pozitivismus x hermeneutika
Ontologie – věda o jsoucnu, bytí, tj. co je.
normativní versus pozitivní přístupy
TRR se liší řadou podstatných prvků.
Někdy dichotomie, jindy „volba“ mezi více zákl. možnostmi nebo principy.
Nemusí se jednat o „volbu“ výlučnou, ale spíše o míru preference určitého pohledu (např. většina teorií obsahuje současně jak prvky induktivního, tak deduktivního přístupu).

A. Markusen (MIT): dělení TRR dle epistemologie:
induktivní (na základě pozorování jednotlivých případů se vyvozují obecné závěry)
a deduktivní – postup vyvozování od obecného k jednotlivému na základě axiomů/tezí (obvykle kombinace)
Nebo na TRR zdůrazňující stranu poptávky versus stranu nabídky (význ. hl. z hlediska vytváření regulačních nástrojů, včetně koncepce regionální politiky).
dělení na teorie konvergenční a divergenční je dosti hrubé a řadu nových TRR lze již obtížně zařadit.

Př. „volby“ z více možností je použitý metodol. přístup.
Nejvíce se prosadily tyto metodologické směry:
pozitivismus (např. lokalizační teorie),
přístupy ovlivněné hermeneutikou (např. teorie výrobních okrsků, teorie učících se regionů),
strukturalismus (např. regulační teorie),
kritický realismus (např. teorie prostorových děleb práce).

Jiným příkladem „volby“ z více možností, je ek. směr, který představoval hl. inspirační zdroj.
TRR – pak inspirované neoklasickým, keynesiánským, neomarxistickým, neoliberálním nebo institucionálním směrem/přístupem
zpravidla také vazba mezi zvoleným ek. směrem a zvoleným metodol. přístupem, např.
neokl. – pozitivizmus,
marxismus – strukturalizmus,
institucionalizmus – hermeneutika.

Některé další koncepční dichotomie lze různě chápat : a)„komplexní – parciální“, „parciální“ TRR - díky omezení na vysvětlení vývoje 1 konkrétního regionu (např. teorie výrobních okrsků)
b) nebo parciální - explanace založena na působení jednoho či několika málo aktérů (např. velké firmy)
c) nebo parciální - teorie nové ekonomické geografie - parciálnost vyplývá z jejich úzkého „ekonomistického“ pojetí aktérů a mechanismů RR
d) nebo parciální – vysvětluje RR v jednom období (teorie flex. specializace x regulační teorie)
e) nebo parciální - „jen“ o rozpracování např. prostorové dimenze již existujících teorií.

úzce souvisí s mírou originality dané teorie.
2 roviny hodnocení originality.
1) posouzení, zda jde „jen“ o „regionální variantu“ (např. standardních ekonomických teorií),
2) hodnocení originality vzhledem k již existujícím teoriím RR (teorie skupiny jádro–periferie – základní --- časté „odvozeniny“)

B. Problém vzniku nerovností
problém z hlediska RP i pro TRR (explanace)
nebyl dosud uspokojivě vysvětlen
hl. příčiny: lze v zásadě rozlišit na:
1) vnitřní
(a) odlišná dispozice - soubor indiv. schopností
b) odlišná vůle, ambice, vize – které ovlivňují míru využití schopností

Problém vzniku nerovností
2) vnější příčiny – rozdíly ve vnějším prostředí - společensky podmíněné rozdíly v možnostech seberealizace (např. díky rozdílům ve spol. postavení, demokr. X totalitní, systém, rozdílná pozice firem na trhu),
dále rozdíly dané heterogenitou vnějšího prostředí (pův. FG, dnes stále více SG faktory, např. pozice města/regionu v sídelní struktuře a z toho vyplývající šance a výzvy/ohrožení).

A. Smith (1776): „Rozdíl v přirozeném nadání jednotl. lidí je ve skutečnosti mnohem menší než si uvědomujeme. Velmi rozdílné nadání, které zdánlivě odlišuje dospělé lidi různého povolání, není v mnoha případech ani tak příčinou dělby práce jako spíše jejím důsledkem. …..do 8 let žádné rozdíly …pak začnou pracovat ve velmi odlišných zaměstnáních…tehdy se ukáže různost jejich schopností a ….postupně se prohlubuje (str. 17)
????.

Další příčiny vzniku rozdílů
Četné kumul. mech. v mnoha sférách (možnost akum. majetku a možnost jeho předávání (a to i mezi generacemi) a dalšího rozmnožování investováním,
externí zdroje (úvěr, rizikový kapitál) snáze získá úspěšná firma,
selektivní migrace, resp. brain drain do nejatraktivnějších oblastí pro výzkumné pracovníky (např. obě Cambridge, Singapur) apod.
Používání cizího jazyka – výjezd- další zlepšení

Př.: nivel. mech.: přesun kap. do oblastí s vyšší mírou zisku, což přispívá k vyrovnávání míry zisku (př.?).
Existence nerovností je však významným podnětem společenského vývoje (signální mechanizmus, potenciál pro změnu), předpokl. pro územní dělbu práce a specializaci

Velikost rozdílů záleží na:
1) Ex. význ. rozdíly v citlivosti spol. na reg. disparity v různých sférách
2) rozdíly v možnostech společnosti disparity v různých sférách ovlivnit.
3) konkrétní úsilí společnosti o snížení (změnu) velikosti regionálních rozdílů.
(Vx FDI, EAI, U, W-V4)

TRR - vysvětlení vzniku a vývoje rozdílů, ale nedokáží předpovědět bud. vývoj regionu - nemělo by být ani cílem
RV, podobně jako vývoj společenský, není totiž a priori determinován a bude vždy významně závislý i na aktivitě aktérů schopných „způsobit rozdíl“
Smysl TRR by nemělo být hledání pevných závislostí, které umožní přesnou predikci, nýbrž stanovení hier. faktorů, vývojových tendencí, procesů a aktérů, včetně míry jejich autonomie, vazeb a pozice, ze které aktéři vnímají a interpretují realitu (tj. jak funguje motor auta, ale už né kam auto pojede).

C. Divergence versus konvergence: věčná otázka?
význam této otázky je spíše přeceňován a navíc je různými autory chápán i velmi odlišným způsobem.
velký počet studií, ale různé výsledky-konverg. i divergence
Výsledek záleží na celé řadě faktorů:
Především záleží na povaze daného jevu (nezaměstnanost, mzdy, HDP, daňové výnosy, účast ve volbách, bytová výstavba, migrace, porodnost, rozvodovost).

Divergence versus konvergence: věčná otázka?
Různé ukazatele mají totiž nejen různou variabilitu, ale především různou reprezentativnost z hlediska postižení tendencí RR
největší variabilitu mají zpravidla ukazatele, které měří rozdíly ve sférách, jež jsou nejvíce podmíněny extrémními FG faktory nebo kt. nejsou společností vnímány jako nejdůležitější, respektive které se bezprostředně obyvatel nedotýkají.

zda se jedná o regiony nebo státy s alespoň relativně srovnatelnou úrovní socioekonomického rozvoje, (tzv. konvergenční kluby), či naopak o územní celky zásadně odlišné.
závisí na řádovostní úrovni, na které je studie prováděna, i na počtu sledovaných jednotek.
Dále existují různá pojetí respektive definice konvergence a divergence (blíže viz škola NEG).
Zjištěné trendy také závisí na použitém indikátoru(??), (příp. indexu), míry heterogenity nebo variability,
dále na spolehlivosti a srovnatelnosti použitých dat apod.
V případě krize i na jejím charakteru, resp. hloubce: zvětšily se nebo se zmenšily rozdíly v míře nezaměstnanosti během globální krize?

---- regionální rozdíly v ekonomické struktuře, v tvorbě inovací či v produktivitě práce budou zpravidla větší než například rozdíly ve výši mezd (www.trexima.cz – reg. statistika ceny práce) či v životní úrovni.
Rozdíly v příjmech jednotlivců a domácností jsou totiž zpravidla redukovány přes regulační/redistribuční mechanismy ve společnosti, zatímco např. v případě tvorby inovací převládají spíše kumulativní mechanismy.
agregátními/komplexní x dílčí ukazatele. (průměrná naděje dožití ve věku nula nebo stupeň urbanizace x rozdíly ve vybavení domácností tabletem).

Významné je i časové hledisko:
1) délka (několik let, x desetiletí)
2) i zvolený časový úsek, neboť u nových jevů má jejich prvotní šíření zpravidla výrazně nerovnoměrný (selektivní) charakter, zatímco později, díky difúznímu procesu, dochází ke snižování míry nerovnoměrnosti (např. internet v domácnostech-dříve x dnes).

Principiální vliv na výsledky studia tendencí regionálního rozvoje má i skutečnost, zda jsou sledovány absolutní údaje o územní intenzitě nebo zda jsou hodnoty relativizovány, například podle počtu obyvatel nebo obyvatel ekonomicky aktivních příslušných regionů.
V prvním případě je velikost zjištěné nerovnoměrnosti územní intenzity často extrémní povahy, zatímco ve druhém případě je nerovnoměrnost podstatně menší, neboť rozdíly v intenzitě využití území jsou zmírňovány rozdílnou hustotou zalidnění.

Konečně je třeba zdůraznit i skutečnost, že existují i výrazné rozdíly ve sférách, které jsou obtížně kvantifikovatelné, ale které mohou podmiňovat i rozdíly v jiných oblastech.
Jedná se například o rozdíly v oblasti společenské prestiže, slávy, moci, respektive vlivu na chod společnosti.
Hodnocení vývoje rozdílů v těchto sférách bývá ve většině studií zcela opomíjeno, a to zejména proto, že se jedná o obtížně měřitelné, přesto však neméně důležité charakteristiky.

----- celková nejednoznačnost studií zaměřených na analýzu tendencí regionálního rozvoje.
I přesto, že v současnosti nelze tuto otázku považovat za uzavřenou, je zřejmé, že neexistuje ani jednoznačný trend ke konvergenci ani k divergenci, ale v různých obdobích, v různých sférách a na různých měřítkových úrovních dochází k odlišnému vývoji.
logická nutnost měnitelnosti v uplatnění obou typů tendencí, neboť jednostranná dominace každé z nich by dříve či později vedla k degeneraci systému a k zastavení jeho progresivního vývoje.

Složitost vysvětlení regionálního rozvoje spočívá v integrální povaze společenského vývoje, (resp. vývoje společnosti v prostředí),
tj. ze vzájemné mnohostranné podmíněnosti faktorů, mechanismů i aktérů regionálního rozvoje.
V případě aktérů se navíc výrazně projevuje jejich aktivita, která není podmíněna jen racionálními faktory, ale i faktory emotivními.

Charakter regionálního rozvoje se mj. i díky poměrně silným kumulativním mechanismům navíc blíží situaci označované jako „motýlí efekt“, tj. situaci, kdy i malá změna ve výchozích podmínkách vede k velmi odlišným důsledkům (viz i „špatně podmíněná matice“-meteorologie).
Z integrální povahy rozvoje také mimo jiné vyplývá i velká obtížnost a relativně malá úspěšnost cíleného úsilí společnosti o jeho ovlivnění (x JV Asie apod.).
Dokladem může být i poměrně omezená úspěšnost podpory zaostávajících regionů v rámci regionální politiky.

Jakkoli se může zdát, že jsou tato dvě tvrzení v určitém rozporu (motýlí efekt versus malá úspěšnost intervencí státu),
je možno tento zdánlivý rozpor interpretovat také jako potvrzení mimořádného významu spontánních procesů a velké obtížnosti tyto spontánní procesy „uměle“ „shora“ ovlivnit nebo vytvořit (viz např. teorie pólů růstu).

D. Aktér versus struktura – základní dilema sociálních věd aneb kdo za to může
otázka, do jaké míry mohou jednotlivci a další aktéři působící v daném regionu ovlivnit svůj osud a do jaké míry je jejich život determinován vnějšími podmínkami (viz např. geografický determinizmus x voluntarizmus).
dříve vztah struktura–aktér (př. obou??) chápán jako antagonistický dualismus
není dosud vyřešeno, ale došlo k „přiblížení“ struktury k aktérovi, tj. zdůrazňování oboustrannosti vztahu struktura–aktér.

„Kdo za to může?“
1) (neo)marxistické/strukturalistické přístupy – nerovné rozdělení moci ve společnosti a v ekonomice, čili příčinou je nevýhodná pozice v národním či globálním systému a z toho vyplývající specializace (příčinou zaostalosti je v zásadě vykořisťování někým jiným)
Původně – příčina v odlišné odvětvové specializaci, dnes odlišná specializace v rámci odvětví
fatalizmus x dynamika vývoje JV Asie, Irsko, gapminder…
2) neoliberální a institucionální přístupy - záleží primárně na měkkých faktorech – kvalita lidských zdrojů, know-how, institucionální rámec, sociální kapitál, kvalita podpůrných politik, celková atmosféra….

Samotná iniciativa aktéra, intenzivní interakce, spolupráce a důvěra není zárukou úspěchu za všech okolností.
Úspěch podmíněn i okolnostmi „vnějšími“, strukturálními (např. existence a kvalita školství, intenzita informační výměny daná relativní polohou vzhledem ke zdrojům informací, turistická atraktivita nebo naopak atraktivita pro talenty atp.).
Časové hledisko….
?????
„Kdo za to může?“